Blog

EDM Utilitas Audit & Tax Blog Novela daňového řádu se změnami a posunutou účinností

Novela daňového řádu se změnami a posunutou účinností

20.11.2020

Víte, v jaké výši se budou od 1. ledna 2021 platit úroky z prodlení? Jaké změny se chystají v oblasti daňového odpočtu při zahájení daňové kontroly? Bude možné daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2020 podat stejně jako doposud? Odpovědi na tyto otázky naleznete v dnešním příspěvku spolu s dalšími informacemi k velké novele daňového řádu. 

O novele daňového řádu jsme Vás již informovali v tomto článku, účinnost byla předpokládána na 1.  května 2020 nebo 1. června 2020. K původnímu návrhu schváleného Poslaneckou sněmovnou však následně Senát přijal řadu pozměňovacích návrhů, návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně, která jej nepřijala a celá novela tak byla v původním návrhu u konce. Na nastalou situaci reagovalo Ministerstvo financí předložením návrhu nového, následně projednávaného s odbornou veřejností s cílem odstranění sporných bodů původního návrhu (např. prodloužení doby pro vrácení nadměrného odpočtu na 45 dní, zrušení toleranční doby u pozdního podání daňového přiznání nebo prodlení s úhradou daně). Nový návrh novely daňového řádu Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení, bez problémů prošel i Senátem a o pár dní později byl podepsán prezidentem. 

Finální verze novely daňového řádu byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů. Níže Vám přinášíme informace k její podobě a k hlavním změnám oproti současnému znění daňového řádu. Účinnost novely daňového řádu je stanovena na 1. ledna 2021. 

ONLINE FINANČNÍ ÚŘAD 

Novela daňového řádu připravila půdu pro zjednodušení a vyšší stupeň elektronizace v oblasti správy daní. Novelou dochází k legislativnímu zakotvení online finančního úřadu prostřednictvím portálu „MOJE daně“. Jedná se o rozšíření využití daňové informační schránky, která momentálně umožňuje daňovému subjektu nahlížení do informací ze spisu a osobního daňového účtu. 

Tento portál bude rozšířením nynější daňové informační schránky DIS). Kromě toho, že daňový subjekt bude moci i nadále z portálu získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu, budou zde k dispozici i vybrané informace o jeho právech a povinnostech nebo bude moci činit skrze portál podání. Portál „MOJE daně“ by měl skýtat i následující zjednodušení a výhody: 

  •    předvyplněná daňová přiznání z údajů z minulých přiznání (výhoda oproti běžnému elektronickému podání);
  •    možnost nahlížet do své daňové historie;
  •    nahlížení do daňového kalendáře, který by upozorňoval na důležitá data vzhledem k tomu, k jakým daním je osoba registrována. 

Výše uvedenými změnami však není dotčena stávající možnost využití datové schránky (např. v případě podání ze strany daňového poradce tak bude i nadále možné takové podání učinit skrze datovou schránku či systém EPO). Datová schránka bude beze změny využita pro elektronické doručování ze strany správce daně (možnost elektronické korespondence ze strany správce daně není novelou ukotvena).  

ZÁLOHA NA DAŇOVÝ ODPOČET (DPH) 

V případě, kdy správce daně před stanovením daňového odpočtu podrobí takový daňový odpočet kontrolní činnosti (postup k odstranění pochybností nebo zahájení daňové kontroly), bude využit nový institut zálohy na daňový odpočet, tedy vrácení části daňového odpočtu, o kterém správce daně nemá žádné pochybnosti. Pokud správce daně zahájí daňovou kontrolu v plném rozsahu, zálohu nebude možné aplikovat.  

U části daňového odpočtu, u kterého správce daně nemá žádné pochybnosti, bude do evidence daní předepsána záloha a v případě, že tímto vznikne vratitelný přeplatek (na osobním daňovém účtu daňový subjekt neeviduje nedoplatek), ten bude bez podání žádosti do 15 dnů ode dne předepsání zálohy správcem daně vyplacen, a to pouze pokud výše zálohy dosahuje alespoň částky 50 000 Kč. 

Záloha (jak vyplývá z povahy věci) není definitivním vyčíslením daňového odpočtu, který bude výsledkem vyměřovacího nebo doměřovacího řízení. Správce daně tak v konečném důsledku takovou zálohu zohlední v rámci konečného stanovení daně (resp. daňového odpočtu) a určí tak rozdíl, který má být přiznán jako pohledávka daňového subjektu, anebo který má být daňovým subjektem příp. uhrazen. 

Výhodou nového institutu je především možnost pro daňové subjekty disponovat s finančními prostředky ještě před tím, než dojde k vyměření výsledného daňového odpočtu.  

LHŮTA PRO VRÁCENÍ NADMĚRNÉHO ODPOČTU DPH 

Obecná lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu DPH zůstává zachována jako doposud, tj. správce daně bude mít i nadále 30 dnů na to, aby Vám nadměrný odpočet vyplatil. 

VRATITELNÝ PŘEPLATEK 

Drobná úprava nastane u vratitelných přeplatků evidovaných u správce daně. Nově se žádosti o vrácení přeplatku vyhoví, pokud bude v době podání žádosti vratitelný přeplatek dosahovat minimální výše 200 Kč. Dle současného znění daňového řádu je nutné dosáhnout přeplatku v minimální výši 100 Kč. 

Lhůta pro vrácení přeplatku zůstává zachována 30 dnů ode dne obdržení žádosti. 

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ NEJMÉNĚ 12 MĚSÍCŮ 

Novelou dojde ke změně při podání daňového přiznání za zdaňovací období trvající nejméně 12 měsíců, a to jak v případě, kdy je podání učiněno ze strany daňového subjektu, tak ze strany oprávněného subjektu (např. daňového poradce). V prvním případě dojde ke změně v termínu pro podání, ve druhém ke změně v administrativě spojené s takovým podáním. 

  •    Daňové přiznání podává samotný daňový subjekt 

Základní lhůta pro podání daňového přiznání je zachována, tj. do 3 měsíců po skončení daného zdaňovacího období. Nově však bude možné využít prodloužené lhůty pro podání v případě elektronické formy (datovou schránkou nebo nově skrze daňovou informační schránku), a to do 4 měsíců po skončení zdaňovacího období. V takovém případě tak termín pro podání daňového přiznání připadne na první den měsíce května; vzhledem k tomu, že se jedná o státní svátek, bude posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.   

Nově zakotvené pravidlo však neznemožňuje podání daňového přiznání v elektronické podobě i dle základní lhůty (tj. do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období). Podání v základní lhůtě může být výhodné především v situaci, kdy je výsledkem Vašeho daňového přiznání přeplatek na dani. Pokud tak daňové přiznání podáte ve standardním termínu, přeplatek bude vyměřen k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání, tj. k prodloužení lhůty nedojde a přeplatek obdržíte ve stejném termínu jako doposud.   

V případě OSVČ – termín pro podání přehledů pro příslušné veřejné instituce (zdravotní pojišťovna, správa sociálního zabezpečení) se vždy odvíjí ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání. V případě, kdy tak využijete možnost prodlouženého termínu, povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích se bude odvíjet od prodloužené lhůty.  

Dle přechodného ustanovení a související důvodové zprávy se možnost prodloužení lhůty nebude týkat zdaňovacích období, která skončila přede dnem 31. prosince 2020. 

  •    Daňové přiznání podává daňový poradce 

Současná úprava daňového řádu prodloužení lhůty v případě podání přiznání zpracovaného daňovým poradcem podmiňuje nutnosti podání plné moci na základě které dojde daňovým poradcem k podání přiznání, a to nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. 

Novelou daňového řádu je podmínka uplatnění plné moci u správce daně ve stanoveném termínu vypuštěna. Nově tak správce daně nebude zkoumat dodržení časového testu pro možnost prodlouženého podání. V případě, kdy si přejete, aby Vaše přiznání bylo podáno daňovým poradcem jakožto zmocněncem, bude možné správci daně plnou moc poskytnout nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání (tj. do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období). 

DIČ FYZICKÉ OSOBY 

V případě, že si nepřejete, aby Vaše daňové identifikační číslo obsahovalo rodné číslo, bude možné správce daně požádat o tzv. vlastní identifikátor. 

V případě, kdy daňový subjekt nemá doposud DIČ přiděleno, nebo DIČ přiděleno má a bude chtít dosavadní identifikátor nahradit, bude muset správce daně o tuto možnost výslovně požádat.  

SYSTÉM ÚROKŮ 

Systém úroků prošel kompletní revizí a od 1. ledna 2021 bude systém následující: 

  •    úroky hrazené daňovým subjektem:  

Úrok z prodlení
- dle současné úpravy – výše repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů (tj. 14,25 % p.a.);
- dle nové úpravy – výše repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % p.a.). 

Úrok z posečkané částky
- dle současné úpravy – výše repo sazby zvýšená o 7 procentních bodů (tj. 7,25 % p.a.);
- dle nové úpravy – polovina úroku z prodlení (tj. 4,125 % p.a.). 

  •    úroky hrazené správcem daně: 

Úrok z vratitelného přeplatku
- dle současné úpravy – výše repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů (tj. 14,25 % p.a.);
- dle nové úpravy – výše úroku z prodlení (tj. 8,25 % p.a.). 

Úrok z nesprávně stanovené daně
- dle současné úpravy – výše repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů (tj. 14,25 % p.a.);
- dle nové úpravy – výše úroku z prodlení (tj. 8,25 % p.a.).  

Úrok z daňového odpočtu
- dle současné úpravy – výše repo sazby zvýšené o 2 procentní body (tj. 2,25 % p.a.);
- dle nové úpravy – polovina výše úroku z prodlení (tj. 4,125 % p.a.). 

V současnosti je výše repo sazby 0,25 %, je však nutné sledovat případné změny od nabytí účinnosti novely.  

TOLERANČNÍ DOBA PRO POKUTY A ÚROKY Z PRODLENÍ 

  •    Pokuta za opožděné tvrzení daně 

Pokuta bude vyměřena podle stávajících pravidel, tj. pouze při zpoždění delší než 5 pracovních dnů. 

Daňový subjekt bude mít nově možnost podat žádost o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Správce daně může individuálně posoudit okolnosti pozdního podání a může prominout část nebo i celou výši pokuty. Před novelizací tato možnost neexistovala a správce daně pokutu vyměřit musel. Žádost o prominutí bude možné podat pouze za předpokladu, že opožděné daňové tvrzení již bylo podáno. 

  •    Úroky z prodlení 

Změnou oproti současnému znění daňového řádu je stanovení liberační lhůty v případě, kdy se daňový subjekt opozdí s platbou daně. 

V případě, kdy se opozdíte s platbou daně a prodlení není delší než 4 pracovní dny, nevznikne Vám dle současného znění daňového řádu úrok z prodlení; pokud je prodlení delší, vznikají úroky z prodlení ode dne splatnosti daně až do její platby. 

Dle nové úpravy úrok z prodlení nevznikne, pokud prodlení s platbou daně nebude delší než 3 kalendářní dny od splatnosti daně. 

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás, prosím, neváhejte obrátit.