Blog

EDM Utilitas Audit & Tax Blog Elektronické stravenky z pohledu účetnictví

Elektronické stravenky z pohledu účetnictví

02.03.2020

Vážení čtenáři,

v dnešním článku se blíže věnujeme poměrně novému tématu elektronických stravenkových karet ve vztahu k jejich zobrazení v účetnictví.

Poskytování stravného či stravenek patří dlouhodobě mezi oblíbené a nejčastěji rozšířené zaměstnanecké benefity. V době masivního nárůstu technologií a digitalizace mají tradiční papírové stravenky nového konkurenta, kterým je tzv. stravenková karta nabízená poskytovateli stravenek. Elektronická stravenková karta funguje obdobně jako klasická bezkontaktní platební karta. Na tuto kartu je zaměstnanci obvykle každý měsíc přičtena hodnota stravného, která mu náleží za daný měsíc. Ten pak kartou zaplatí za potraviny v obchodě či za jídlo v restauraci. Pro stravenkovou kartu platí stejná pravidla jako pro její papírové předchůdce a nelze ji tedy použít na nákup nepotravinářského zboží.

Hlavní předností těchto karet pro zaměstnance je fakt, že s sebou nemusí nosit papírové stravenky, místo nich má v peněžence pouze jednu kartu. Navíc odpadá problém s minimální částkou a maximálním počtem stravenek, které lze při platbě v obchodech uplatnit. Ze stravenkové karty se vždy strhne přesná hodnota nákupu. Většina vydavatelů má však i pro tyto platby zaveden maximální limit, například 500 Kč denně. Vydavatelé stravenkových karet také obvykle umožňují při ztrátě karty vydání karty nové a to včetně převodu prostředků, zaměstnanec tak o stravné nepřijde. Hlavním společným znakem stravenkových karet je to, že z nich nelze hotovost nijak vybrat, lze je použít výhradně na úhradu vybraných služeb či zboží.

Jak je to ale s účtováním takovýchto stravenek na straně zaměstnavatele, který je svým zaměstnancům poskytuje? Jedná se stále o ceniny, nebo se jedná z účetního pohledu o pohledávku za společností poskytující tyto stravenkové karty?

Nejprve si musíme definovat, zda elektronické stravenky lze považovat za elektronické peníze, či nikoli. Odpověď nalezneme v zákoně č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který stanoví, že elektronickými penězi je hodnota která: a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo jí vydal, b) je uchovávána elektronicky, c) je vydávána pro přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a d) je přijímána jinou osobou než tím, kdo jí vydal. Naproti tomu zákon dále stanoví, že elektronickými penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze k provedení vnitrostátní platby z prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení stravování nebo nepeněžního plnění osvobozeného od daně podle zákona upravujícího daně z příjmů poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci a je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že se tedy o elektronické peníze nejedná.

Oproti tomu definici ceniny v žádném zákoně vysloveně nenajdeme. Obecně se ceninou rozumí jedna z forem finančního majetku o určité nominální (jmenovité) hodnotě, která slouží jako ekvivalent platebních prostředků, kterými lze uhradit určité služby, poplatky či nákup určitého zboží. Ceniny mohou mít různou formu. Nejčastěji se s nimi setkáme ve formě papírové (například kolky, jízdenky, dálniční známky, aj.) a v současnosti stále častěji nabývají i podoby čipových karet (například telefonní karty, čipové jízdenky, ale i již zmíněné stravenkové karty). Společným charakteristickým znakem cenin je jejich vysoká likvidita.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že stravenkové karty mají charakteristické rysy cenin, tedy krátkodobého finančního majetku. Měli bychom proto pro jejich účtování použít obdobná ustanovení jako pro krátkodobý finanční majetek. Tento postup je definován v českém účetním standardu pro podnikatele č. 16. Elektronické stravenky řadíme obdobně jako papírové stravenky do účtové skupiny 21 (v praxi se obvykle používá účet 213-Ceniny) a oceňují se nominální hodnotou (i za situace, kdy jejich kupní cena byla nižší).

O nabytí stravenek účtujeme v okamžiku jejich připsání na elektronický účet, který má zaměstnavatel zřízen u stravenkové společnosti. Úbytek stravenek pak následně účtujeme k datu jejich převedení z účtu zaměstnavatele na stravenkové karty zaměstnanců. K rozvahovému dni pak musí zůstatek na účtu 213 odpovídat zůstatku na elektronickém účtu vedeném u poskytovatele stravenek.

V rozvaze se tento druh stravenek vykazuje v části oběžná aktiva, konkrétně u rozvahy ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednoty na řádku C. Oběžná aktiva; u rozvahy ve zkráceném rozsahu pro malé účetní jednotky na řádku C.IV. Peněžní prostředky a u rozvahy v plném rozsahu pro ostatní účetní jednotky na řádku C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně. Pokud má účetní jednotka v držení elektronické stravenky v cizí měně, budou se na ně rovněž vztahovat i kurzové rozdíly.