Blog

EDM Utilitas Audit & Tax Blog Jaké změny se chystají v daňovém řádu pro rok 2020?

Jaké změny se chystají v daňovém řádu pro rok 2020?

18.02.2020

Dne 26. srpna 2019 byla vládou České republiky schválena novela daňového řádu, která přinese řadu významných změn. V současné době se tato novela projednává v Poslanecké sněmovně a její účinnost se předpokládá od 1. května nebo 1. června 2020. Upozorňujeme, že během schvalování může dojít ještě k dílčím změnám v textu novely.

A jaké nejdůležitější novinky nás tedy pravděpodobně čekají?

Záloha na daňový odpočet u DPH

V návaznosti na nález Ústavního soudu bude do daňového řádu zakomponován nový institut tzv. zálohy na daňový odpočet. Výše takové zálohy bude odpovídat části nadměrného odpočtu, který není předmětem daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností ze strany správce daně. Upozorňujeme, že nárok na tuto zálohu vznikne pouze v případě, kdy částka převýší 10 000 Kč, přičemž správce daně bude mít 15 dní na to, aby vratitelný přeplatek vzniklý v důsledku předepsání zálohy na daňový odpočet daňovému subjektu vrátil, a to bez nutnosti podání žádosti.

V praxi to tedy bude zjednodušeně znamenat, že finanční úřad nebude při prověřování nadměrného odpočtu u DPH zadržovat celý nadměrný odpočet, ale pouze tu část, o jejíž správnosti má důvodné pochybnosti.

Lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu DPH

Další mediálně probíranou změnou je prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu. Dle současné úpravy vznikne-li v důsledku jeho vyměření vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Nově bude tato lhůta činit 45 dnů.    

Vratitelný přeplatek

Drobná úprava nastane u vratitelných přeplatků evidovaných u správce daně. Nově se žádosti o vrácení přeplatku vyhoví, pokud bude v době podání žádosti vratitelný přeplatek dosahovat minimální výše 200 Kč. Před novelizací bylo nutné dosáhnout přeplatku v minimální výši 100 Kč.

Jako pozitivní lze hodnotit úpravu lhůt pro vrácení vratitelného přeplatku. Dnem nabytí účinnosti novely bude nově stanovena lhůta pro vrácení 15 dnů. To ovšem platí pouze za předpokladu, že žádost byla podána elektronickou formou. V případě, že žádost nebude doručena správci daně elektronickou formou, bude činit lhůta 30 dnů. V současnosti je obecná lhůta 30 dnů bez ohledu na formu podání.

DIČ fyzické osoby

S ohledem na vzrůstající nároky na ochranu osobních údajů nebude muset být rodné číslo daňového subjektu, fyzické osoby, povinnou částí daňového identifikačního čísla.

V případě, kdy daňový subjekt nemá doposud DIČ přiděleno, nebo DIČ přiděleno má a bude chtít dosavadní identifikátor nahradit, bude muset správce daně o tuto možnost výslovně požádat. Dle důvodové zprávy k novele možnost nahrazení rodného čísla vlastním identifikátorem správce daně bude představovat překlenovací řešení před plánovaným nahrazením rodného čísla fyzické osoby jako jejího obecného identifikátoru v rámci centrálního řešení. 

Daňové přiznání za zdaňovací období nejméně 12 měsíců

Novelou dojde k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, a to na 4 měsíce v případě, kdy je podání učiněno samotným daňovým subjektem a elektronickou formou. Nově tak termín připadne na první den měsíce května; připadne-li tento den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

V případě, kdy daňové přiznání za daňový subjekt podává daňový poradce nedošlo ke změně ve lhůtě pro podání, tj. zachována je lhůta 6 měsíců po skončení zdaňovacího období. Co se však změní, je administrativa spojená s takovým podáním. Doposud bylo ke zpracování daňového přiznání a jeho podání daňovým poradcem nutné plnou moc zaslat správci daně nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Nově bude od tohoto postupu upuštěno a bude stačit, když podání daňového přiznání bude daňovým poradcem bez dalšího učiněno v zákonném termínu, tj. do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období.

Zrušení toleranční doby

Novela ruší liberační lhůtu v případě opožděného podání daňového přiznání (5 pracovních dnů) a prodlení v úhradě daně (4 pracovní dny).

V případě, že se daňový subjekt opozdil s podáním daňového přiznání nebo úhradou splatné daně a zpoždění nebylo delší než ve zmíněných lhůtách, nebyl daňový subjekt sankciován ze strany správce daně (pokuta za opožděné tvrzení daně; úrok z prodlení).

Nově se daňové subjekty již nebudou moci spoléhat na prodloužení termínů pro podání daňových přiznání a pro platbu daní, čímž tak dojde ke zpřísnění.

Pokud pokuta za opožděné tvrzení daně nepřesáhne částku 500 Kč, nebude vyměřena a nevzniká tedy povinnost ji uhradit, v tomto ohledu tak došlo k navýšení ze současných 200 Kč. Maximální výše sankce je stále 300 000 Kč, zde tak ke změně nedojde.

Co se týče úroku z prodlení souvisejících se situací, kdy je daňový subjekt v prodlení s úhradou splatné daně, ten se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 1 000 Kč. V současnosti se jedná o částku 200 Kč.

Úroky

Celý systém úroků prošel komplexní revizí. Zásadní změny nastanou jak u úroků placených daňovými subjekty, tak i u úroků hrazených správcem daně.

Výpočet úroků z prodlení bude sjednocen s občanským právem. Podle současné právní úpravy výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů. Jelikož aktuální repo sazba činí 2 %, uplatňují se úroky z prodlení ve výši 16 % p. a. Novela zavádí snížení úroků z prodlení, nově budou odpovídat výši repo sazby zvýšené o  8  procentních bodů.

Pro doplnění uvádíme, že dojde i ke snížení úroků z posečkané částky, konkrétně budou odpovídat polovině úroků z prodlení.

Naopak u tzv. úroku z daňového odpočtu na DPH, kdy úrok hradí správce daně daňovému subjektu z důvodu nepřiměřeně dlouhé doby zadržování nadměrného odpočtu, dojde k jeho navýšení. Nově bude takový úrok odpovídat polovině úroků z prodlení, zatímco nyní se jeho výše stanovuje ve výši roční repo sazby zvýšené pouze o  2  procentní body.