25.04.2022

Pokuty související s kontrolním hlášením

Plátci DPH mají stanovenou povinnost jednou za měsíc či čtvrtletí podat kontrolní hlášení (mimo jiné). Termín pro jeho podání je do 25. dne po skončení kalendářního měsíce (platí pro právnické osoby, a pro fyzické osoby se zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc), popř. do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí (pro fyzické osoby se zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí). V případě, kdy plátce DPH zjistí chybu v již podaném kontrolním hlášení, je povinen do 5 pracovních dnů podat následné kontrolní hlášení.

V tomto příspěvku Vás seznámíme s pokutami, které plynou při nedodržení zákonem stanovených termínů při podání kontrolního hlášení. V obecně rovině lze pokuty rozdělit do dvou skupin - pokuty v pevné výši a pokuty, u kterých má správce daně diskreční pravomoc (tj. stanovení a výše je na jeho uvážení).

Pokuty v pevné výši

Správci daně vzniká povinnost stanovit pokutu ve výši 1 000 Kč, 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč v níže uvedených případech.

  • prodlení v podání bez výzvy správce daně

V případě, kdy se opozdíte s podáním kontrolního hlášení a zároveň k podání nebudete vyzváni správcem daně, vznikne Vám povinnost pokuty ve výši 1 000 Kč.

Tu však nebudete muset hradit, pokud u Vás v daném kalendářním roce nedošlo k jinému prodlení v souvislosti s kontrolním hlášení. Správce daně pokutu promine automaticky, není tak třeba žádných kroků z Vaší strany (žádost atd.).

  • výzva správce daně k podání kontrolního hlášení

Pokud podání učiníte až na základě výzvy správce daně (v jím stanovené náhradní lhůtě), vznikne Vám povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč. Pokud kontrolní hlášení nebude podáno ani ve stanovené náhradní lhůtě, vzniká pokuta ve výši 50 000 Kč.

Speciální oblastí je pak výzva správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení (např. nesprávnosti uvedených DIČ v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů). Pokud nebude správci daně poskytnuta odpověď ve stanoveném termínu, vzniká pokuta ve výši 30 000 Kč.

V uvedených případech je však možné správce daně požádat o prominutí. Institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení je ukotven v Pokynu GFŘ D-29 („Pokyn“). O prominutí je třeba správce daně požádat (do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit pokutu rozhodnut), zároveň je nutné uhradit správní poplatek (1 000 Kč).

Jednou ze základních podmínek pro možnost prominutí je, že plátce daně v posledních 3 letech neporušil závažným způsobem daňové nebo účetní právní předpisy (např. není/ nebyl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou). Neporušení daňových či účetních právních předpisů ještě samo o sobě neznamená, že pokuta bude prominuta. V neposlední řadě musí existovat ospravedlnitelný důvod, zároveň bude posuzována četnost porušování povinností při správě daní.

Jedním z nejčastějších titulů pro prominutí pokuty může být možnost obecného prominutí jednoho pochybení. Pokud se Vám tak stane, že podáte kontrolní hlášení opožděně po zákonném termínu, a zároveň u Vás doposud k žádnému pochybení stran kontrolního hlášení nedošlo, můžete správce daně požádat o obecné prominutí.

Konkrétní výčet všech situací, na které lze prominutí aplikovat, naleznete v Pokynu na tomto odkazu.

Pokuty na zvážení správcem daně

U této skupiny pokut je výše na zvážení správcem daně.

Jedná se o pokutu v situaci, kdy plátce daně na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. V takovém případě může správce daně uvalit pokutu až do výše 50 000 Kč.

Ve druhém případě stanoví správce daně pokutu až do výše 500 000 Kč plátci daně, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášení závažné ztěžuje nebo maří správu DPH.

Na rozdíl od předchozích pokut, u kterých jsou podmínky jasně definovány samotným zákonem i metodickým pokynem, není v případě pokuty ve výši 500 000 Kč nikde stanoveno, co termín „závažně ztěžuje nebo maří správu“ znamená. Na tuto skupinu pokut se zároveň nevztahuje možnost prominutí dle Pokynu uvedeného u předchozí skupiny.

 

Z výše uvedeného je zřejmé, že systém pokut souvisejících s kontrolním hlášení je velmi přísný. Mimo termín pro podání je třeba myslet na správnost formy podání a samotných údajů obsažených v kontrolním hlášení. Formálním nedostatkem v kontrolním hlášení se nedávno zabýval Krajský soud v Praze („soud“), který rozhodl pozitivně ve prospěch daňových subjektů.

V uvedeném případě došlo k podání kontrolního hlášení v předepsané formě (elektronicky), nicméně kontrolní hlášení vykazovalo formální nedostatky (číslo popisné sídla bylo uvedeno v kolonce „ulice“). Správce daně posoudil podání kontrolního hlášení jako neúčinné, vyzval k jeho podání, na které nebylo ze strany daňového subjektu reagováno. Správce daně tak uložil pokutu ve výši 50 000 Kč, což bylo potvrzeno i Odvolacím finančním ředitelstvím.

Soud však dospěl k tomu, že neúčinnost podání nastává pouze ve spojení s nedostatky formy, nikoliv s nedostatky obsahu podání. Postavil se tak proti rozhodnutí správce daně a Odvolacího finančního ředitelství. Celý spor bude momentálně posuzován Nejvyšším správním soudem, kterému Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost. O výsledku Vás budeme informovat.

V případě, že Vás k danému tématu zajímají doplňující informace, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Michaela Kozminská
kozminska@edmutilitas.cz

michaela-kozminska-23