26.11.2021

Jak probíhá daňová kontrola?

Daňová kontrola je kontrolní postup správce daně, prostřednictvím kterého je prověřován základ daně a ostatní okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Ze strany daňového poplatníka se jedná o velmi obávaný proces, který může vyústit v doměření daně za několik let.

S účinností novely daňového řádu od 1. ledna 2021 došlo v rámci procesu daňové kontroly k několika změnám. Víte, kdy se daňová kontrola nově považuje za zahájenou nebo naopak ukončenou? Víte, jaký je rozdíl mezi daňovou kontrolou a postupem k odstranění pochybností? Odpovědi na tyto otázky naleznete v dnešním příspěvku, stejně jako další informace, které Vás mohou v souvislosti s daňovou kontrolou zajímat.

Daňová kontrola vs. postup k odstranění pochybností

V případě, kdy správci daně vzniknou pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání, vyzve daňový subjekt k jejich odstranění. Ve výzvě jsou pak uvedeny pochybnosti, ke kterým se daňový subjekt musí ve stanovené lhůtě vyjádřit tak, aby tyto pochybnosti byly odstraněny. Může se jednat např. o prověření nadměrného odpočtu daně.

Daňová kontrola je nástrojem správce daně, který slouží k prověření povinností daňového subjektu, jeho tvrzení nebo jiných okolností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně. Na rozdíl od postupu k odstranění pochybností není ze zákona v případě daňové kontroly vyžadována konkrétní pochybnost správce daně.

Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu[1], postup k odstranění pochybností nesmí být libovolně zaměňován s daňovou kontrolou. Dle uvedené judikatury je postup k odstranění pochybností procesním prostředkem k neprodlenému a bezprostřednímu zjištění či ověření. Takový postup by měl být zvolen v případě, kdy nejde o časově náročné nebo rozsáhlé dokazování; zpravidla se týká dílčích pochybností, konkrétně vyjádřených.[2]

Pro účely časově náročnějšího dokazování by tak měla být zvolena daňová kontrola, která časovou náročnost reflektuje i v odlišném běhu lhůt. Daňová kontrola a zmíněný postup k odstranění pochybností jsou tak správní instituty, které vedle sebe existují nezávisle a správce daně by měl mít před prověřováním jasno, jaký institut zvolit.

V následujících částech příspěvku se již naplno věnujeme hlavním aspektům daňové kontroly.

Podnět k daňové kontrole

Podnětem k zahájení daňové kontroly jsou nejčastěji nesrovnalosti v daňovém přiznání nebo z analýzy dalších dat. Správce daně má o daňovém subjekt k dispozici mnoho informací z daňových tvrzení, evidence tržeb, účetních výkazů. Mimo tyto informace provádí také vyhledávací činnost. V rámci vyhledávací činnosti shromažďuje a ověřuje informace o daňovém subjektu.

Jak vyplývá z předchozí části, má-li správce daně v úmyslu provést rozsáhlejší šetření, měl by zvolit daňovou kontrolu. Daňové kontroly mohou být i namátkové bez konkrétního podezření či pochybností o správnosti tvrzených skutečností. Možnost těchto namátkových kontrol je judikována v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu[3] a Ústavního soudu[4]. Namátkové daňové kontroly jsou odůvodněny pouze potřebou správce daně prověřit správnost a úplnost skutečností, které jsou významné pro správu daně.

Jak je daňová kontrola zahájena?

Novela daňového řádu účinná od 1. ledna 2021 stanoví, že daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o jejím zahájení. V takovém oznámení musí být vymezen předmět a rozsah daňové kontroly.

Před nabytím účinnosti novely se okamžik zahájení daňové kontroly posuzoval ve vztahu k prvnímu úkonu správce daně vůči daňovému subjektu. Při tomto úkonu bylo nutné vymezit předmět a rozsah daňové kontroly (tzn. které daně budou kontrolovány a za jaká období). Nebylo přitom možné, aby se jednalo pouze o formální úkon, správce daně při zahájení kontroly musel současně začít zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení.

Daňový subjekt byl zpravidla kontaktován za účelem dohodnutí termínů zahájení daňové kontroly. Teprve v případě, kdy daňový subjekt neumožnil správci daně kontrolu zahájit, byl správcem daně vyzván, aby sdělil den a hodinu, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly. Daňová kontrola byla zahájena až splněním podmínky počátku zjišťování. Počátek zahájení daňové kontroly měl tak daňový subjekt bezmála ve svých rukou. Tím byl vytvořen prostor, kdy si mohl daňový subjekt promyslet, zda není nutné opravit nesprávně tvrzenou daň. Podáním dodatečného tvrzení se tak mohl vyhnout vyměření penále před skutečným zahájením daňové kontroly. Po zahájení daňové kontroly už není podání dodatečného tvrzení přípustné.

Novelizací byla tato možnost zrušena. S účinností od 1. ledna 2021 je daňová kontrola zahájena doručením oznámení, zpravidla do datové schránky daňového subjektu. Zahájení daňové kontroly je tak nově spjato s formálním úkonem správce daně.

I po nabytí novely je však požadováno splnění podmínky počátku prověřování skutečností. Tato podmínka je naplněna, pokud bez zbytečného odkladu po zahájení daňové kontroly započne správce daně prověřovat tvrzení nebo jiné okolnosti. Dokud k tomuto prověřování nedojde, nedochází ani k přetržení lhůty pro stanovení daně. Tento počátek prověřování nicméně nemá vliv na možnost podat dodatečné tvrzení (to není možné podat již po doručení o zahájení daňové kontroly).

Jak je daňová kontrola ukončena?

Daňová kontrola je po novelizaci ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou. Je tak nahrazen dřívější postup v podobě projednání a podpisu zprávy o daňové kontrole. Ukončení daňové kontroly je tak nově prováděno korespondenčně stejně jako v případě zahájení.

Převodní ceny aneb hit daňových kontrol

Finanční správa v roce 2014 avizovala, že se při daňových kontrolách plánuje zaměřit na prověřování nastavení cen u transakcí mezi personálně či majetkově spojenými osobami (tzv. převodní ceny). Důvodem tohoto zaměření byla obava z eventuálního krácení daňové povinnosti ve vztahu k zahraničním subjektům.

Mezi roky 2014 - 2019 bylo podle tiskové zprávy Ministerstva financí a Finanční správy provedeno 2 182 kontrol zaměřených právě na převodní ceny mezi spojenými osobami, což vyústilo k doměření daně z příjmů ve výši 3,2 mld. Kč a zvýšení daňového základu u kontrolovaných subjektů o 39 mld. Kč.

Z údajů publikovaných Finanční správou za rok 2020 je patrné, že se v trendu zaměření kontrol na převodní ceny pokračuje. V roce 2020 bylo provedeno 249 kontrol zaměřených na převodní ceny mezi spojenými osobami, což přineslo dodatečné doměření daně z příjmů ve výši 1,4 mld. Kč a zvýšení daňového základu kontrolovaných subjektů o 7,9 mld. Kč.

Problematika převodních cen je celosvětově vnímána jako vysoce riziková oblast, která se stává předmětem daňových kontrol čím dál tím častěji. Proto je nutné této oblasti věnovat dostatečnou pozornost. Nástrojem k omezení rizika doměření daně u vnitroskupinových transakcí je vhodné nastavení cen pro transakce uvnitř skupiny podložené propracovanou dokumentací k převodním cenám. Český daňový systém také umožňuje pro snížení nejistoty na straně daňového subjektu využití závazného posouzení pro stanovení převodních cen.  Společnosti tak mají možnost podat žádost správci daně o odsouhlasí nastavení těchto cen mezi spojenými osobami a získají tak jistotu, že v budoucnu nebude metodologie nastavení převodních cen v průběhu daňové kontroly rozporována.

V případě, že Vás k danému tématu zajímají doplňující informace či máte navazující dotazy, neváhejte se na nás obrátit.

Michaela Kozminská                                       Kristýna Klabíková
kozminska@edmutilitas.cz                              klabikova@edmutilitas.cz

michaela-kozminska-23                                kristyna-klabikova-24 
                                           
 

[1] 1 Aps 20/2013-61

[2] např. 2 Afs 174/2014-27; 9 Afs 276/2014-43

[3] 8 Afs 46/2009-46

[4] Usnesení sp. zn. I. ÚS 378/10