• Novela zákona o účetnictví 2016

    od Jaroslava Dolejšová | 30. října 2015

    Novela zákona o účetnictví byla zveřejněna 10. září 2015 ve Sbírce zákonů jako zákon č. 221/2015 Sb. a nabude účinnosti dne 1.1.2016. Úprava platí s drobnými výjimkami pro účetní závěrky sestavené za účetní období počínající v roce 2016.

    V souvislosti se změnou zákona o účetnictví probíhá i novelizace prováděcích vyhlášek s účinností od 1.1.2016. Stav zásadních vyhlášek:

    • novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví byla schválena v říjnu 2015,
    • novela vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro banky a jiné finanční instituce byla schválena v říjnu 2015,
    • novela vyhlášky č. 502/2002 Sb., pro pojišťovny byla schválena v říjnu 2015,
    • novela vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, by měla být schválena před koncem roku 2015.

    Mezi nejdůležitější změny patří:

    1. Kategorizace účetních jednotek a s tím související nové povinnosti pro účetní jednotky
    2. Úprava klasifikace skupin pro konsolidaci
    3. Úprava oceňování zásob vlastní výroby
    4. Další změny, které přináší novela zákona o účetnictví
    5. Některé změny ve vyhlášce

     

    1) Kategorizace účetních jednotek a s tím související nové povinnosti pro účetní jednotky

    Nově bude stávající dělení účetních jednotek (dále také UJ) rozšířeno na 4 kategorie na základě překročení účetní jednotkou 2 ze 3 kritérií, jedná se o kategorie:
    1)  Mikro účetní jednotka: nepřekračuje 2 ze 3 kritérií:  9 mil. aktiva, 18 mil. obrat, 10 zaměstnanců.
    2)  Malá účetní jednotka: nepřekračuje 2 ze 3 kritérií: 100 mil. aktiva, 200 mil. obrat, 50 zaměstnanců.
    3)  Střední účetní jednotka: nepřekračuje 2 ze 3 kritérií: 500 mil. aktiva, 1 mld. obrat, 250 zaměstnanců.
    4)  Velká účetní jednotka: překračuje alespoň 2 ze 3 kritérií: 500 mil. aktiva, 1 mld. obrat, 250 zaměstnanců nebo je subjektem veřejného zájmu.

    Pro zatřídění účetní jednotky do kategorie pro rok 2016 bude rozhodující stav k 31.12.2015.

    Pro přesun do jiné kategorie musí účetní jednotka ve dvou po sobě následujících účetních obdobích překročit (či nepřekročit) 2 ze 3 stanovených kritérií. Pokud daná kritéria překročí (či nepřekročí) pouze v jednom roce, zůstává nadále ve své kategorii.

    S rozdělením podniků do kategorií souvisí i změna požadavků na vedení účetnictví, sestavování účetní závěrky a zveřejňování zejména v následujících oblastech:

    • Mikro UJ a malé UJ, pokud nemají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem:
      1.  Mají možnost vést účetnictví a sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
      2.  Nemusí zveřejnit výkaz zisku a ztráty.
      3.  Mohou sestavit přílohu k účetní závěrce pouze v základním (omezeném) rozsahu.
    • Střední UJ a velké UJ:
      1. Nová povinnost sestavit a zveřejnit přehled o peněžních tocích.
      2. Nová povinnost sestavit a zveřejnit přehled o změnách vlastního kapitálu.
    • UJ, která prezentuje pouze vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, UJ pouze uvede druh výroku auditora k účetní závěrce a v případě, že auditor zvláštním způsobem upozornil na jakékoli záležitosti, pak i odkaz na tyto záležitost
    • Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a sestavovat výroční zprávu mají:
      1.  Střední a velké UJ.
      2.  Mikro UJ pouze v případě, pokud je tato povinnost stanovená dle zvláštního předpisu;
      3.  Malé UJ, pokud je tato povinnost stanovená dle zvláštního předpisu nebo pokud UJ splňuje podmínky zákona o účetnictví § 20 – ověřování účetní závěrky auditorem.

    Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

    V návaznosti na již účinný zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob byl v novele zákona o účetnictví nahrazen pojem „obchodní rejstřík“ „veřejným rejstříkem“. Z toho vyplývá, že nově zveřejňovat účetní závěrku musejí nejen subjekty zapsané ve veřejném rejstříku (dříve obchodním rejstříku), ale i účetní jednotky zapsané v jakémkoliv rejstříku.

    • Pro všechny účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku je lhůta pro zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované závěrky.
    • Pro UJ s povinným auditem zůstává lhůta stejná – 30 dní od ověření účetní závěrky auditorem, novinkou je upřesnění, že UJ, které mají povinný audit, zveřejňují účetní závěrku v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

    2) Úprava klasifikace skupin pro konsolidaci

    Do konce roku 2015 je skupina podniků povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud překročí 2 ze 3 kritérií, kterými jsou: aktiva nad 350 mil. Kč, obrat nad 700 mil. a více než 250 zaměstnanců.

    Od roku 2016 dochází k výraznému snížení těchto limitů.

    Konsolidační skupiny budou v případě překročení 2 ze 3 kritérií k rozvahovému dni od roku 2016 zařazeny do následujících kategorií:

    1. Malá skupina účetních jednotek – nepřekračuje na konsolidovaném základě aktiva 100 mil. Kč, obrat 200 mil. Kč, zaměstnanci do 50 – tato skupina je obecně osvobozena od konsolidace. Výjimky – některá účetní jednotka ve skupině je subjektem veřejného zájmu nebo splňuje obecné, dále uvedené, výjimky z povinnosti konsolidace.
    2. Střední skupina podniků a velká skupina podniků povinně sestavují konsolidovanou účetní závěrku.  Jedná se o všechny skupiny, které překročí 2 ze 3 kritérií pro malou skupinu podniků.

     

    Novelou došlo k zásadnímu snížení limitů pro konsolidaci a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku bude pravděpodobně mít od roku 2016 mnohem více skupin podniků než doposud.

    Výjimky z povinnosti konsolidace:

    Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud:

    • Konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné.
    • Pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
      1.  v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky v souladu se zákonem získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení,
      2. podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo
      3. přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení této účetní jednotky, nebo výkonu jednotného řízení této účetní jednotky.

     

    3) Úprava oceňování zásob vlastní výroby

    Dosavadní úprava zákona umožňovala účetní jednotce volbu mezi oceněním zásob vlastní výroby pouze na úrovni přímých nákladů nebo včetně oprávněných režií:

    Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti…

    Nová úprava byla rozšířena a požaduje, aby ocenění obsahovalo všechny oprávněné a přiřaditelné náklady:

    Dle novelizovaného zákona o účetnictví v § 25: „Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.“ Tedy i přímé režie.

    Dále dle § 49 Vyhlášky 500/2002 pro podnikatele: „Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace výroby stanovené účetní jednotkou. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.“

    Na základě výše uvedeného se předpokládá, že některé UJ budou muset od 1.1.2016 přehodnotit svou kalkulaci výroby. Pokud účetní jednotka v důsledku změny zákona rozhodne o změně oceňování zásob vlastní výroby od 1.1.2016, měla by ocenit své zásoby vlastní výroby na skladě novou metodou už k 31.12.2015 a rozdíl z přecenění zaúčtovat k 1.1.2016 například na účet 426 Jiného výsledku hospodaření minulých let.

    4) Další změny, které přináší novela zákona o účetnictví:

    • Nová úprava režimu jednoduchého účetnictví a možnost jeho použití určenými jednotkami při splnění stanovených podmínek. Jedná se o velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku.
    • Omezení vyplácení dividend (§ 28)

    Jsou-li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku a nerozdělený zisk minulých období, jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“

    • Zprávy o platbách vládám

    Vztahuje se zejména na velké podniky včetně subjektů veřejného zájmu v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva podle nařízení EU.

    •  Doplněna definice rezerv

    Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.“

    „K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.“

    • Doplněna definice reálné hodnoty

    Jako reálná hodnota se použije:

      1. Tržní cena.
      2. Hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty.
      3. Ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce.
      4. Ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů.

     

    • Definice subjektu veřejného zájmu

    Definice přesunuta ze zákona o auditorech do zákona o účetnictví.

    • Upravena formulace událostí po rozvahovém dni

    V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.“

    „V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

    • Účel účetní závěrky (§ 7)

    Byl doplněn účel účetní závěrky: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.“

    5) Novelou vyhlášky 500/2002 došlo také ke změnám v účtování a vykazování

    1. Změny stavu zásob a aktivace

    Od roku 2016 bude změna stavu zásob a aktivace zásob a dlouhodobého majetku účtována nově pomocí nákladových účtů a vykazována nově jako řádky B. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-) a C. Aktivace (-) ve výkazu zisku a ztráty.

    Pro pohyby, dosud účtované ve skupině 61 budou používány účty třídy 58, s čímž souvisí i změna ve výsledkových účtech a ve výkazu zisku a ztrát, kde došlo ke zrušení účtů mimořádných nákladů a výnosů. Ty se vykazují, pokud vzniknou, jako jiný výsledek hospodaření.

    1. Darů přijatých pro provozní účely

    Dary, které korporace přijala na provoz, budou účtovány jako provozní výnos, dříve byly účtovány do kapitálových fondů.

    V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat na email: info@edmutilitas.cz.