• DPH u pohledávek v insolvenčním řízení

    od Monika Ruprechtová | 12. května 2013

    Již více než dva roky (s účinnosti od 1.4.2011) je v platnosti ustanovení § 44 zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), které plátcům v některých případech umožňuje získat zpět přiznanou a zaplacenou daň na výstupu, jestliže příslušná faktura nebyla odběratelem uhrazena. Toto ustanovení využívá možnost danou Směrnicí –  čl. 90 a 185.

     

    V době k 1.4.2011 byl tento režim v různých formách již implementován v následujících členských státech: Belgie, Lucembursko, Dánsko, Německo, Francie, Portugalsko, Irsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Lotyšsko a Velká Británie.

     

    Tuzemská úprava

    Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona odůvodnila zavedení tohoto ustanovení, mimo jiné následovně:

     

    „Jedná se o zavedení nové možnosti opravy výše daně na výstupu u pohledávek za dlužníky (odběrateli) v insolvenčním řízení, a to v souvislosti s negativním vývojem ekonomické situace. Tento návrh aktivně reaguje na současnou ekonomickou situaci a je protikrizovým opatřením s cílem pomoci firmám, jejichž cash – flow snižují nedobytné pohledávky za podniky v platební neschopnosti. V souvislosti s dopady světové finanční krize, stále více přibývá firem, které se nachází v konkurzním řízení, a tudíž nejsou schopny dostát svým závazkům vůči věřitelům (dodavatelům). Vzniklé pohledávky za odběrateli (dlužníky) řada dodavatelů (věřitelů) není schopna vymoci v plné výši. Tento fakt se negativně projevuje v ekonomické situaci dosud „životaschopných“ podniků.“

    Prakticky se tak v tuzemsku tato možnost dotýká pouze věřitelů (plátců DPH) majících pohledávky za dlužníky (plátci DPH) v insolvenčním řízení, kde  insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka.

    Podmínky pro provedení opravy daně

    Podmínky, za jakých lze provést opravu (ponížení) daně na výstupu z uskutečněného plnění pro dlužníka, jsou konkrétně definovány následujícím způsobem:

    • pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku,

     

    • věřitel pohledávku přihlásil ve lhůtě stanovené soudem, pohledávka byla zjištěna a přihlíží se k ní.  Pokud pohledávka nebyla zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku, je nutno i korigovat výši příslušné DPH, jež bude předmětem opravy,
    • věřitel a dlužník nejsou ani nebyli osobami kapitálově spojenými, osobami blízkými či osobami podnikajícími společně na základě smlouvy o sdružení,
    • věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad vystavený v souladu s § 46 ZDPH  se všemi náležitostmi tam uvedenými.

    Lhůty

    Pokud jsou výše uvedené parametry splněny, je nutno ještě dále zkoumat, zda věřitel bude schopen dostát lhůtám pro opravu výše daně na výstupu.

    • opravu výše daně na výstupu lze provést nejdříve ve zdaňovacím období, kdy byly splněny podmínky uvedené výše,
    • opravu výše daně na výstupu nelze provést po uplynutí 3 let po konci zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění,
    • opravu výše daně na výstupu nelze provést, pokud již dlužník přestal být plátcem  DPH.

    Daňový doklad

    Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení vystavený věřitelem musí obsahovat:

    • obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo věřitele,
    • daňové identifikační číslo věřitele,
    • obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo dlužníka,
    • daňové identifikační číslo dlužníka,
    • spisovou značku insolvenčního řízení,
    • evidenční číslo daňového dokladu,
    • evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
    • datum vystavení daňového dokladu,
    • datum uskutečnění původního plnění,
    • celkovou dlužnou částku,
    • výši opravené daně;
    • odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena.

    Jak je patrné, je třeba těmto náležitostem věnovat pozornost neb se odchylují od těch, s jakými jsme zvyklí pracovat při standardních operacích.

     

    Technika vracení daně

     

    Vracení daně se technicky provádí prostřednictvím řádného daňového přiznání za období, v němž je oprava prováděna a věřitel musí spolu s daňovým přiznáním správci daně doručit i kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu daně, a výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání.

     

    Samotná oprava výše daně se pak u věřitele uvede na řádek 33 daňového přiznání, a to s minusovým znamínkem, protože půjde o vrácení daně. Dlužník bude postupovat analogicky opačně, tj. vzniká mu povinnost nárokovanou daň vrátit příslušnému finančnímu úřadu v období, kdy obdrží opravné daňové doklady; oprava pak bude promítnuta v řádku 34 daňového přiznání dlužníka.

    Ani tím to zcela nekončí

     

    Věřitel musí nadále sledovat vývoj své pohledávky, u níž provedl opravu výše daně, zejména okamžik částečného či úplného uspokojení pohledávky. V tomto případě vzniká věřiteli povinnost přiznat daň z přijaté úplaty.

     

    Obdobně analogicky je třeba postupovat, dojde-li k postoupení pohledávky či v případě, že dojde k zrušení registrace u věřitele.

     

    Praktické problémy, které mohou limitovat postupy výše

    • povinnost vystavit opravný daňový doklad samostatně ke každé individuální pohledávce (nelze opravit hromadně);
    • časové limity pro uplatnění : 3 roky vs. 6 měsíců;
    • povinnost získat od insolventního správce potvrzení doručení opravného daňového dokladu;
    • ukončí-li insolvenční správce dostatečně brzy dlužníkovu registraci k DPH, nelze postup aplikovat vůbec.
    • Rozsudkem Nejvyššího soudu správního z dubna 2013 byl veškerý postup výše zapovězen u pohledávek vzniklých před účinnosti novely zákona o DPH, tj. před 1.4.2011, a to vzdor tomu, že jej GFŘ prvotně posvětilo svou písemně vydanou informací. Otázkou tedy zůstává jak bude dále naloženo s DPH u pohledávek vzniklých před účinností zákona, u nichž již k vrácení DPH došlo.