• Daňové změny 2014?

    od Barbora Spáčilová | 29. srpna 2013

    Poslanecká sněmovna ještě před svým rozpuštěním stihla poslat do Senátu dva zásadní návrhy novel zákonů upravující daňové předpisy – konkrétně se jedná o sněmovní tisky 1003 a 1004 – v reakci na změny soukromého práva.

     

    Parlament České republiky schválil v průběhu roku 2012 komplexní změnu soukromého práva, tzv. rekodifikaci soukromého práva. Tato rekodifikace se skládá z několika zákonů, které nabyly platnosti dne 22. března 2012, a to

    • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
    • zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
    • zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

    Tato rekodifikace přinese s účinností k 1. lednu 2014 rozsáhlé změny v oblasti soukromého práva. Přijetí rekodifikace soukromého práva vyvolalo nutnost přistoupit ke změnám v daňových zákonech.

    Vedle změn terminologického charakteru je pod praporem rekodifikace soukromého práva do právního řádu zavedena i řada věcných změn. Též na tyto změny je nutné v daňových zákonech reagovat. Jejich nereflektování by vyvolalo negativní následky v podobě vytvoření širokého prostoru pro daňovou optimalizaci s výrazným negativním dopadem na inkaso veřejných rozpočtů, založení nerovnosti mezi daňovými subjekty či vytvoření řady mezer v daňových zákonech, které by nebylo možné překlenout výkladem. Věcné změny lze členit na ty, které jsou přímo vyvolány rekodifikací soukromého práva, a změny, ke kterým bylo přistoupeno s ohledem na to, že v důsledku rekodifikace soukromého práva se daný institut významným způsobem mění, čehož je vhodné využít k celkové revizi daného institutu a jeho další věcné úpravě.

     Přehled dotčených zákonů:

    Navrhovaná právní úprava v souvislosti s výše uvedeným novelizuje zejména následující daňové a navazující zákony:

    • Zákon o daních z příjmů;
    • Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů;
    • Zákon o pojistném na důchodové spoření;
    • Zákon o dani silniční;
    • Zákon o dani z nemovitostí;
    • Zákon o dani z přidané hodnoty;
    • Zákon o spotřebních daních;
    • Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (v částech týkajících se energetických daní);
    • Daňový řád;
    • Zákon o účetnictví;
    • Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

    Z hlediska zákona 586/1992 Sb, o daních z příjmů, čili toho zákona, jehož dopady pociťuje každý, kdo má alespoň nějaký příjem, dochází k těmto nejdůležitějším změnám:

    • osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácené mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky EU, Švýcarska, Norska a Islandu; výjimku tvoří zisky z fondů kolektivního investování,
    • prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z šesti měsíců na 3 roky; zavedení ročního limitu 100 000 Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku,
    • zvýšení maximálního limitu pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob na 15 %, u právnických osob sjednocení limitu na 10 %,
    • omezení možnosti uplatnění daňových úlev pouze pro fyzické osoby – nerezidenty s výjimkou rezidentů EU, Norska a Islandu,
    • zavedení možnosti u daňového rezidenta vypořádat svou roční daňovou povinnost podáním daňového přiznání i v případě příjmu ze závislé činnosti zdaněného zvláštní sazbou daně,
    • zvýšená podpora výzkumu a vývoje rozšířením o odpočet od základu daně také v případě pořízení výsledků výzkumu a vývoje od výzkumných organizací a meziročního přírůstku,
    • zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám,
    • v rámci podpory exportu rozšíření možnosti zahrnování hodnoty nesplacených pohledávek do daňových nákladů, a to do výše přijatého pojistného plnění,
    • zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem) z 20 000 Kč na 30 000 Kč,
    • úprava způsobu zdanění příjmů ze závislé činnosti tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou byly příjmy, které nepodléhají veřejným pojistným, tzn. příjmy z dohody o provedení práce podle zákoníku práce a současně se z téhož důvodu zvyšuje hranice měsíčního příjmu z 5 000 Kč na 10 000 Kč,
    • možnost platit vybrané daně inkasem či prostřednictvím SIPO (např. daň z nemovitých věcí, zálohy na dani z příjmů),
    • zavedení osvobození příjmů žáků a studentů z praktického výcviku.

     Dále pak dochází k integraci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů.

    Daň z převodu nemovitostí bude nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí, která bude upravena v samostatném novém zákoně o dani z nabytí nemovitých věcí. Tento zákon přináší zásadní změnu v osobě poplatníka této daně, jímž má být zásadně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Daň dědická a daň darovací jsou na základě Programového prohlášení Vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010 inkorporovány do zákona o daních z příjmů, čímž dochází k zavedení režimu daní z příjmů také pro tyto převodní daně. Veškeré příjmy fyzických a právnických osob z nabytí dědictví nebo odkazu je navrhováno osvobodit od daně z příjmů. Podle údajů daňové správy je z důvodu osvobození osob blízkých výnos daně dědické velmi nízký a jeho výběr neekonomický. Dochází tak ke zrušení zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

    Další osud novely s otazníky

    Novelizující předpisy tak nyní míří do levicově orientovaného Senátu a, budou-li poslány dále, k prezidentovi, který již deklaroval, že plánuje novely vetovat. Hlavním kamenem úrazu v přijetí novely se strany levicových zákonodárců je navržené osvobození dividend a podílů na zisku od daně z příjmů fyzických osob. Toto osvobození je sice již zakotveno ve stávajícím znění zákona ovšem s účinností od 1.1.2015 a novela tuto účinnost posouvá na 1.1.2014. Nepřijetí novel jako takových by s sebou neslo řadu problémů obecně.

    Hrozícím následkem setrvání na zastaralé terminologii soukromého práva je vznik výkladových nejasností, jaký daňový režim použít. Z důvodu uplatňování zásady „v pochybnostech ve prospěch daňového subjektu“ vždy převáží výklad ve prospěch daňového subjektu, tj. v neprospěch veřejného rozpočtu. Takový postup by mohl mít výrazné negativní dopady do inkasa jednotlivých daní, proto by mělo dojít k důsledné obměně soukromoprávní terminologie v daňových zákonech. Paralyzovaná poslanecká sněmovna již do předčasných voleb žádnou kompromisní novelu připravit nemůže.